Po klidném dnu jsme si dali cestu na trošku vrchařskou etapu do Vrbice. Sice jsme nebyli kompletní, ale i tak nás vyrazila pěkná skupinka. Pro nás bylo nejhorší to vedro, které ten den bylo. Byl to nejteplejší den v tomto roce. Vyjeli jsme okolo rozhledny do Čejkovic, kde jsme zase trošku bloudili a pak dál do Kobylí. Bohužel nás Rosťa vzal jinou cestou než jsme jeli minule, ale i tak to pro některé bylo pro některé doslova smrtící. Po dosažení Kobylí odmítali jet dál a tak jsme museli zastavit v hospodě a dát si pivko. K našemu údivu jsme se setkali s Tomášem Sýkorů a jeho manželkou. A další překvapení byla pro nás kulajda, kterou jsme si objednali. Něco takového jsme ještě nejedli. Byl to vývar s koprem, což mělo ke kulajdě hodně daleko. Pak jsme to vzali do Bílovic, kde jsme se najedli a čekala ta na nás už z ostatních jen Růža. Po jídle jsme trochu opravovali mojí píchlou duši a vyjeli pak na poslední cestu do Prušánek. Poslední den jsme měli tak 40 kilometrů. V tomto vedru to však bohatě stačilo. Dojeli jsme na chalupu a udělali si poslední večer, který dost zkazilo jedno extempore!
↑ Return to Morava 5.7. – 11.7.